Rozhovor s vítězem kategorie Nápad soutěže E.ON Energy Globe

Kategorii Nápad v loňském roce ovládl Ing. Jan Plomer, Ph.D. se svým konceptem setrvačníkové baterie.

Co vlastně setrvačníková baterie je a jak funguje?
Setrvačníková baterie je zařízení, které umožňuje krátkodobě akumulovat elektrickou energii. Využívá přitom těžký kotouč, který se otáčí vysokými otáčkami a také elektromotor, který ve fázi akumulace energie kotouč roztáčí a ve fázi získávání energie pak elektromotor pracuje v režimu generátoru a otáčky kotouče se snižují. Zařízení tedy akumuluje elektrickou energii ve formě kinetické a následně ji znovu přeměňuje na elektrickou.

Kdy, jak a proč jste se k vývoji setrvačníkové baterie rozhodl?
Do vývoje jsme se společně s kolegou Ing. Martinem Šolcem pustili v říjnu 2016, oba jsme se touto problematikou v minulosti nicméně již zabývali, já v rámci doktorského studia a kolega měl toto téma v diplomové práci, díky které jsme se seznámili. Hlavní motivací bylo přitom to, že jsme přesvědčeni o tom, že toto zařízení bude mít šanci na větší rozšíření, pokud se podaří udržet výrobní náklady na přijatelné úrovni. A to byl také hlavní cíl od začátku projektu, vyvinout cenově dostupný elektromechanický akumulátor energie a zajistit jeho následnou sériovou výrobu.

Jaké jsou hlavní výhody (a nevýhody) setrvačníkové baterie?
Velkou výhodou je téměř neomezený počet vybíjecích cyklů na rozdíl např. od Li-Ion akumulátorů, dále vysoká výkonová hustota nebo také fakt, že zařízení neobsahuje žádné chemické látky a procesy. Nevýhodou je samovybíjení a nízká energetická hustota, což předurčuje toto zařízení právě do aplikací, kde je potřeba opakovaně a krátkodobě akumulovat malé množství energie s velkými výkony. Typickou aplikací by mohlo být využití v hybridních a elektrických vozidlech na akumulaci rekuperované energie při brzdění a následné využití při rozjezdu vozidla.

V jaké fázi se váš projekt aktuálně nachází?
V současné fázi probíhá vývoj 2. prototypu, který plánujeme zveřejnit v průběhu roku 2018. U tohoto prototypu budou zveřejněny konkrétní parametry a výsledky testování.

Co bylo a co je největší překážkou ve vývoji?
Největší překážkou, tak jako u mnoha dalších vývojových projektů, je financování vývoje, zejména ve fázi, kdy nikdo nedokáže zaručit návratnost vložené investice. Doposud probíhal vývoj výhradně na vlastní náklady.

Kde všude může najít setrvačníková baterie své využití? Už mátě nějaké konkrétní zájemce o tuto technologii?
Možností pro uplatnění je několik, např. v energetice na pokrytí mikro výpadků v síti u koncových zákazníků distributora, ale také v elektromobilitě, kde zařízení dokáže prodloužit životnost dlouhodobých akumulátorů energie. Konkrétního zájemce ve smyslu smlouvy nemáme, nicméně jedna společnost již projevila zájem ve formě podepsané LOI (Letter of Intent).

Co je Vaším cílem? Kam byste rád technologii setrvačníkové baterie posunul?
Pro rok 2018 je hlavním cílem na novém prototypu ukázat, že má toto zařízení skutečně reálné uplatnění na trhu s konkrétním ekonomickým přínosem. Věříme, že když se nám to podaří, posune to tento projekt dále, umožní další vývoj a vstup většího investora.

Váš projekt je úzce spojen s elektromobilitou. Jaký je Váš názor na postupný nástup elektřinou poháněných aut na úkor vozů se spalovacím motorem?
Elektrický pohon vozidla je zejména ve městě ideální díky jeho momentové charakteristice, nicméně problémem pro jejich větší rozšíření je zatím pořád cena akumulátorů. Proto osobně věřím v nejbližších letech ve větší rozšíření Plug-In hybridů, které kombinují čistě elektrický režim ve městech a přitom umožňují jízdu na delší vzdálenosti díky spalovacímu motoru a v případě potřeby možnost dotankovat palivo během několika minut. U elektromobilů je dalším velkým omezením současná infrastruktura a nemožnost rychlého dobíjení velkého počtu elektromobilů.

Celý rozhovor si můžete přečíst na https://www.ecofuture.cz/clanek/rozhovor-s-vitezem-kategorie-napad-souteze-e-on-energy-globe-ktery-vyviji-originalni-baterii-pro-elektromobily

autor:
Petr Míka

dotazovaný:
Ing. Jan Plomer, Ph.D.,

Přidáno
12.01.2018

#
Má smysl zavádět ekologickou dopravu ve městech?
Ano      56068 / 79.42%
Ne      14525 / 20.58%
Celkem hlasů: 70593